Duch je prvořadý. Nejsme lidskými bytostmi na duchovní pouti - jsme duchovními bytostmi na pouti lidské.
Nikdy se nic přesně neopakuje, přesto je vždy ve všem dokonalý řád, duch stále tvoří, nic není dokončeno, nic není předurčeno.
Jsou dva druhy Pravdy: pravda triviálnní, pro niž jsou opačné názory naprosto absurdní a pravdy hluboké, které se poznají podle toho,
že jejich protikladem je opět pravda.
To, že se racionální člověk drží zuby nehty své představy sebe sama, je výrazem jeho nekonečné hlouposti. Zcela přehlíží skutečnost, že podstata šamanismu nespočívá v žádných zaklínáních či čarodějných kouscích, ale ve svobodě vnímat nejen svět, který je daný, ale i vše ostatní, co je člověku dostupné. Třese se před možností svobody. A svoboda je tady, na dosah ruky. C.C.
Zkušenost s bližními mi dokazuje, že jen málokdo, opravdu málokdo je ochoten naslouchat, a z těch mála, kteří naslouchají, jich bude ještě méně ochotno jednat podle toho, co slyšeli, a z těch, co jsou ochotni takto jednat, jich má jen málo osobní sílu, aby mohli mít prospěch ze svých činů. A tak se zvláštnosti s výkladem i prožitky scvrkávají na zaběhlou rutinu, která je stejně prázdná jako všechno ostatní. C.C.
 
Dech je duch
a duch je dech
dýchej ducha
duch tě dýchá
země dýchá
vesmír dýchá
všechno dýchá
ducha dýchá

ZNOVU a ZNOVU a ZNOVU a ZNOVU a ZNOVU a ZNOVU a ZNOVU
!!!OPAKUJ OPAKUJ OPAKUJ A OPAKUJ A OPAKUJ A OPAKUJ!!!

ZAUJATOST znamená posuzování současnosti na základě zkušeností z minulosti, což způsobuje fixnost a rigiditu v myšlení. Předpojatost vzniká z našich pocitů nejistoty a neochoty být v současném okamžiku. Žít v současnosti se nám nezdá bezpečné. Zaujatost představuje připravená řešení. Vychází také z lhostejnosti, která nám znemožňuje skutečně vidět to, co je, a pozorně pozorovat bez jakékoli předpojatosti. Zaujatost prožíváme v životě neustále. Kdykoliv se na něco podíváme, na člověka, na věc, na situaci, už si o tom něco myslíme. Podíváme se na jeden aspekt situace, zařadíme jej a nakonec jej přiřadíme do vzorce, který již v mysli máme. Stačí nám pouze odpozorovat jednu, nebo dvě věci, podívat se na jeden nebo dva aspekty a již předpokládáme, že o daném problému víme vše.
Zaujatost je jako temnota, nelze ji vytlačit. Je možné ji odstranit pouze tím, že získáme světlo. Světlo je uvědomění.
To samé platí, díváme-li se na sebe. Znovu zažíváme předem vytvořené představy o sobě samých. Ty nám znemožňují zjistit, kdo skutečně jsme a co se odehrává v našem nitru. Tyto představy nám také znemožňují skutečně vidět, co probíhá u jiných lidí zvnějšku i v jejich nitru. Být nezaujatý znamená dovolit věcem být jaké jsou a pozorovat je bez toho, že bychom je zařazovali do nějakých kategorií. To od nás vyžaduje život.